Jako malá jsem si přála zkoumat hvězdy a proletět se na měsíc. Miluji noční oblohu, svit měsíce, nekonečné filosofické večery a můj nejoblíbenější kámen je Moonstone. Potřebuji se často ztratit od lidí, abych se slyšela. Ideálně mezi rostliny na vzduch. Vytvářím si své vlastní příležitosti, abych mohla tvořit, co mě baví, protože toto je pro mě vnitřní svoboda.

Narodila jsem se v Praze. Šest let jsem studovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a před státnicemi jsem studium ukončila. Mám tedy akorát maturitu ze všeobecného gymplu, kde mě paradoxně nejvíce bavilo to, co jsem na právech vůbec nepotřebovala.

Odstěhovala jsem se k lesu do Beskyd a ty teď o mně čteš na stránkách projektu Drzost, kterou tvoříme společně s Vojtou. Vítej v našem světě, kde možná Drzost znamená jen být sám sebou, nepřestávat se slyšet a vytrvat.

Narodil jsem se v Beskydech, studoval a pracoval ve městech, abych se do hor zase vrátil. Před dvěma lety se mě někde hluboko dotkl tanec. A tím to pro mě začalo.

Žiji na vesnici a živím se programováním, tedy ryze intelektuální činností, která je v jakémsi protipólu k tanci s jeho intuitivností, spontaneitou a živočišností. Tento kontrast mě fascinuje.

Mám rád svůj klid, ale ještě raději si do něj pouštím laskavé a inspirativní lidi. Mám rád hory. Mám rád rytmus, když se věci opakují. Mládí mi nedopřálo hudební ani taneční vzdělání. Pomalu si tedy k tanci klestím cestu až nyní. A vůbec nevím, kam povede.